Dnes mám radost ze života. Má tvar bílé letící labutě, ale to bude nejspíš tím, že jsem vypila čtvrt flašky whisky. Dnes snad budu i spát. I když nejšťastnější precedens to není. Obzvlášť, když zde pozoruji jistý vzorec: tvrdý jsem schopná pít jen u ohně v teepee. Nebo možná  mezi lidmi, na jejichž názoru mi nezáleží obzvlášť fundamentálním (to není to slovo, ale je těsně vedle a až si to budu někdy číst, tak to opravím) způsobem. To si budu muset ještě někdy (za bezesné noci) promyslet.